Rezervace prohlídek:
- rezervace prohlídek na telefonním čísle 606 820 015
Příjezd a parkování:
- parkování v obci Slatina, cca 20 minut pěšky po značené cestě, hrad se nachází 4 km od města Libochovice.
Zámek Skalka

Výraznou dominantou celého kraje zůstává také zámek Skalka, původně hrad ze 14. století, z něhož se zachovala okrouhlá věž (hladomorka). Původní hrad byl zničen Švédy roku 1639. Zámek je barokní, z konce 17.sto-letí, postavený Antoniem Potrou. Na začátku druhé poloviny 13.století jsou známy zemanské rody Vícemil z Podsedic a Vlastislav!, a Petr ze Skalky. Erb tohoto rodu, na polovičním štítě vpravo půl orlice a vlevo pruh, převzal snad nejznámější rod, který měl toto panství v držení, Kaplířové ze Sulevic.
První písemné zmínky sahají do 14.století, kdy zde vznikl hrad Skalka. V letech 1357 - 1360 se jako majitel vzpomíná Petr ze Skalky, ale není vyloučen ani starší původ hradu z konce 13.století. Ke Skalce patřila řada vsí ze severní a západní části Českého středohoří. Ze zmiňovaného hradu můžeme spatřit dnes pouze okrouhlou věž. Zde se našly na zdi nápisy psané vězni na počátku 17-století. Hrad zpustošili roku 1639 Švédové. V těsné blízkosti hradu byl vybudován v pól. 17-století raně barokní zámek. Ten se dochoval do dnešních dnů, i když není veřejnosti přístupný.
Zámek v Libčevsi
Hlavní dominantou obce však tvořil libčeveský zámek, obsahující ve svém jádru raně středověkou tvrz. Vlastní zámek byl postaven na vyvřelém pahorku jižně od vsi a jednalo se o čtyřkřídlou kromobyčejně členitou budovu, přičemž tři křídla byla zachována jako přízemní stavby a jižní křídlo byla patrové. Hlavním přístupem byla vozová cesta začínající u vjezdu do hospodářského dvora na severovýchodě od zámku.
Libčeveský zámek prošel značně složitým stavebním vývojem od panského dvorce přes tvrz, středně velké renesanční sídlo a raně barokní zámek, po pozdně barokní centrum správy velkostatku. Pokud je pravdou pověst o šlechtici Protivci z Libčevsi, je možné , že severní křídlo mohlo být postaveno již v období let 1251 - 1260.
Sídlem nebo majetkem tvrze a později zámku byly dva šlechtické rody. Jako první Vřesovci z Vřesovic, původně moravský vladycký rod, který se do Čech dostal v husitských válkách. Roku 1622 byli povýšeni do stavu říšských hrabat. Druhý šlechtický rod byli páni ze Žerotína, jejichž dědici se stali Lobkowiczové v polovině XV. století.